Úvod s knihou zdánlivě nesouvisející:
Letos v dubnu
jsem v Paříži na Gare du Nord vtrhla do knihkupectví s požadavkem,
který zcela rozhodil prodejce, zaměstnal půlku personálu a uvrhl obchod do
naprostého chaosu. A přitom byly mé úmysly nevinné: chtěla jsem si jenom něco
přečíst, francouzsky a ze současnosti, abych vylepšila svoji slovní zásobu, na
které se neblaze podepsali pánové Guy de Maupassant, Alexandre Dumas a Victor Hugo.
Při francouzské konverzaci ze mě totiž padají takové archaismy, že se na mě
Francouzi dívají, jako bych právě vylezla z ruin čerstvě zbořené Bastily.
Zastavila jsem tedy v obchodě prvního
monsieur a prosila ho o radu. Podmínky byly jasné: Chci současného,
francouzského autora; beletrii, žádnou literaturu pro ženy, žádné fantasy,
žádnou detektivku. Nebohý monsieur, kterého postihl malheur v podobě mé osoby,
neváhal ani chvíli a běžel za kolegy. Utvořili hlouček a asi pět minut se
radili, jak mi co nejlépe vyhovět a neudělat nějaké faux pas. Po chvíli se rozběhli
na všechny strany a začaly nosit z polic knížky, které by mohly vyhovět
mému zadání.
Díky nim jsem přišla k pár pěkným
kouskům, mezi nimiž byly také Potřeby pro sebevrahy. Mesdames et messieurs, je
vous remercie!
Recenze
V postapokalyptickém
světě plném zoufalství a depresí vede rodina Tuvachova již po generace obchod s potřebami
pro sebevrahy pod heslem: Neuspěli jste v
životě? S námi se vám zaručeně podaří zemřít! A business jenom kvete. Dokud
se Tuvachovým nenarodí poslední dítě, které nemá pro rodinný obchod zrovna ty
nejlepší předpoklady.
Kvalitu českého překladu nemůžu
hodnotit, protože se mi „Potřeby“ v české verzi do rukou nedostaly. Originál
je psaný moderním jazykem a čtivě. Autorovi se povedlo naprosto originální
pojetí tématu sebevraždy a nenucené spojení lehkého černého humoru se špetkou
cynismu. Potřeby pro sebevrahy se nesnaží čtenáři za každou cenu utrhnout
bránici, spíš mu jen tak zlehka udržují úsměv na tváři, který sem tam
okoření vtipem.
Příjemně mě překvapil konec knihy, kdy
závěrečný zvrat přijde zcela nečekaně a na poslední chvíli v době, kdy už se
čtenář domnívá, že to všechno skončí trapným a profláknutým „a všichni žili
šťastně až do smrti sešlostí věkem“.
Co mě naopak na „Potřebách“ zarazilo, je
absence výrazné dějové linie. Příběh knihy není vyprávěn plynule, ale
prostřednictvím série skečů, takže ve čtenáři vyvolává pocit, jako by se čas
od času zastavil u Tuvachových v obchodě. Jean Teulé se dlouhá léta
věnoval psaní komiksů a na Potřebách pro sebevrahy je to vidět. Působí dojmem
„komiksu v textu“, který ještě umocňují popisy na začátku každé kapitoly, které
předcházejí samotnému ději. „Potřeby“ byly následně přepracovány do podoby
animovaného filmu. Nejsem si jistá, jestli to měl autor v plánu už ve
chvíli, kdy knihu psal. Nepřekvapilo by mě to.
Motiv obchodu pro sebevrahy má podle mě
mnohem větší potenciál, než který autor v knize rozvinul. Nabízí prostor
pro rychlejší děj, prudší zvraty a absurdnější situace, než jaké kniha
nabízí. Na druhou stranu chápu, že se autor snažil téma „nepřepálit“ a rozhodl
se spíš pro poklidnou, humornou novelu povídkového typu, než pro napínavou
černou komedii, která by mohla jednoduše ustrnout v klišé a vyznít lacině
a přehnaně.
Poslední moje poznámka směřuje k hlavním
postavám, u nichž mi nesedí vztahová konstelace v rodině Tuvachových. Manželé
Tuvachovi tvoří šťastný a harmonický pár, jakých je v postapokalyptickém
světě zjevně už jen velmi málo. Proč se však snaží o to, aby jejich děti byly
depresivní, když sebevraždu člena rodiny morální kód Tuvachovic businessu nepovoluje?
Prodavač v obchodě pro sebevrahy sice nemůže zářit štěstím, důstojně smutná
tvář se však dá relativně snadno naučit jako součást profesionálního přístupu. Navíc
sami manželé Tuvachovi zvládají obchod vést, aniž by byli hluboce deprimováni.
Potřeby pro sebevrahy jsou originální,
lehké a vtipné čtení. Pokud máte rádi černý humor a hledáte něco k vodě nebo
na cesty, neváhejte ani chvíli. Dobře se pobavíte, knížka navíc není objemná a
snadno se s ní cestuje. Neočekávejte však napětí, dobrodružství, propracovaný
děj nebo filozofické úvahy o životě a smrti – nic z toho tam není.
A jako malý bonus anglický trailer k animovanému
filmu: http://www.youtube.com/watch?v=tmptL7rXJw0
Žádné komentáře:
Okomentovat